Tři měsíce tu bylo ticho po pěšině. Upřímně doufám, že se to od teď změní, protože přesně tento čas jsem potřebovala k tomu, abych si ujasnila, o čem tento blog bude. Váhala jsem, jestli mám co nabídnout, jestli moje příspěvky budou ke čtení, jestli chci vůbec psát. Postupně jsem dospěla k tomu, že ano. Že založit blog je jedna z věcí, která mě už dlouho láká a bylo by mi líto, kdybych ji odložila k věcem, které neustále hrnu před sebou "až na ně bude jednou čas". O to víc, když už jsem jednou začala. Tak o čem to tady bude?
V prvním příspěvku jsem psala o tom, že jsem máma jednomu úžasnému klukovi. Ale už jsem nenapsala, že budu brzo mámou na druhou. Říkali, že tentokrát to bude holčička :-)
Uplynulé tři měsíce jsem se nezastavila - dodělávky v práci, plánování rekonstrukce bytu, potom samotná rekonstrukce (kterou zvládl Honza na jedničku), úklid, nástup hnízdění, těhotenské nervy a nálady, změna Vojtíkovy školky... Bylo toho prostě hodně.
Teď už ale můžu říct, že je to za mnou! Konečně mám čas se těšit na miminko, užívat si čekání a dodělávat poslední předporodní přání, která mi krátí volnou chvíli. Už mám naplánováno, jak je s vámi budu sdílet. Moc se na to těším :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat