čtvrtek 28. dubna 2016

Kokosové šampomýdlo - umývací update

Po nabídce kokosového šampomýdla se jenom zaprášilo, už mi doma nezbylo ani jedno. Aby vám dobře sloužilo, mám pro vás pár zkušeností a tipů, které jsem zatím umýváním svých vlasů se šampomýdlem posbírala :-)
Poprvé jsem si vlasy umyla pouze šampomýdlem. Prakticky stačí vlasy mýdlem párkrát přejet a jakmile je začnete promasírovávat, vytvoří se jemná a hustá pěna, která se dostane všude po hlavě i do délky vlasů. To pro mě byl opravdový zážitek, protože od Vánoc jsem měla při umývání vlasů na hlavě pěnu jen párkrát a ten pocit... Napěněné vlasy - trochu se mi po něm stýskalo.
Zklamání přišlo po omytí vlasů vodou, protože vlasy zůstaly takové tuhé, těžké a hrubé. Na pohled to poznat nebylo, ale necítila jsem se s nimi zrovna příjemně.
Tak jsem napodruhé doplnila umytí šampomýdlem o octový oplach. Po umytí pěny vodou přelijete vlasy asi lžící octa, kterou si ve sprše doplníte přibližně dvěma deci vody. Oplach s sebou sebere tuhost a vlasy zůstanou jemné a lesklé. O účincích octa na vlasy se ještě rozepíšu v článku o tom, jak si umývám vlasy úplně bez mýdla, ale ještě přidám jeden tip, a to vlasy po octovém oplachu už znovu nepropírat vodou, protože jeho účinky by zmizely. A nemusíte se bát, že vlasy zůstanou "vonět" po octu. Nevím sice jak to, ale nezůstanou :-)
Mějte se parádně a kdo už má doma ode mě šampomýdlo -  dejte mi vědět, jak jste spokojení!

pondělí 25. dubna 2016

Pampelišky

Z páteční výpravy jsme si přivezli ještě jednu cennou surovinu - pampelišky :-) To období, kdy jsou v plném květu mi vždycky přijde tak krátké, že jsem na sebe letos opravdu hrdá, že jsem je zvládla posbírat i s takovým velikým břichem. A zpracovat taky.
Doma milujeme pampeliškový med, takže volba receptu byla jasná. Jen jsem opět řešila svoje dilema ohledně udaného množství cukru a rozhodla se ho dát o polovinu méně. Takže letos si pochutnáváme na pampeliškovém sirupu, ale kluci nevypadají, že by s tím měli problém :-) Je skvělý do těhotenského čaje a taky i jen tak samotný do vody s pár kapkami citrónu a limetky.
Receptů najdete na internetu hromadu, tak tu nebudu spamovat dalším. Ale mám pro vás jednu vychytávku - 10 květů váží cca 10g, tak už vás nerozhodí recepty typu 400 květů opereme pod tekoucí vodou... Je to prostě 400g.
Tak pěkné pondělí a ať vám tento týden příjemně utíká!


neděle 24. dubna 2016

Rebarborový rozvar s mátou

Mám pro vás první úlovek z páteční návštěvy zahrady - mezi podzimní trávou jsme s Vojtou našli rebarboru. Ve mně se probudily pudy sběrače a musela jsem si pár řapíků vzít s sebou domů :-)
Dneska jsem z nich udělala skvělý rozvar na cheesecake. Očekáváme totiž zástup babiček a dědečků k příležitosti Vojtova svátku... Jsem zvědavá, jak jim bude chutnat. A samozřejmě taky vám!

Rebarborový rozvar s mátou

4 větší řapíky rebarbory
350 ml vody
šťáva z 1 citrónu (lze vynechat, pokud rozvar upotřebíte hned)
4 větší snítky máty
100 g cukru či jiného sladidla (množství berte orientačně, hlavně podle chuti ;-) )

Řapíky rebarbory oloupejte, podélně překrojte a nakrájejte na malé kostičky. Ty potom nasypte do menšího kastrůlku a zalijte vodou, aby byly těsně ponořené (množství vody se může mírně lišit od udaného množství na začátku receptu). Směs přiveďte za občasného promíchání těsně pod bod varu, stáhněte oheň a nechte mírně probublávat, aby se rebarbora pomalu rozvařovala. Po 10 minutách přidejte citrónovou šťávu, mátu a cukr a nechte dále mírně provařovat, dokud nedosáhnete požadované konzistence a chuti (nezapomeňte, že díky cukru bude vychladlá směs hustší než se právě zdá). V mém případě to bylo cca 30 min.

pátek 22. dubna 2016

Kokosové šampomýdlo

Na Nový rok jsem udělala rozhodnutí, že se zkusím obejít bez šampónu. Mezi svátky jsem narazila na pár zajímavých článků a po kratší rešerši jsem se odhodlala opravdu zkusit přestat používat šampón. Byla tu ještě jedna okolnost, bez které bych se do toho asi nepustila - Vojtík byl nemocný a já věděla, že s ním budu minimálně další tři týdny zavřená doma v teple, takže jsem se nebála, že bych si udělala ostudu s mastnými a ošklivými vlasy. Vlastně jenom před Honzou, ale v porovnání s přibíráním a rostoucím břichem mi to přišlo celkem nepodstané :-)
Jak se o vlasy starám, když nepoužívám šampón, si ještě schovám na detailnější článek. Dneska se s vámi chci podělit o nadšení ze svého prvního domácího mýdla... 
Dosavadní mytí vlasů mi zabírá malinko víc času, než by zabralo nanesení šampónu a opláchnutí pěny. Což není na škodu, vlastně si to celkem užívám, ale něco mi říká, že s druhým miminkem nebudu mít tolik času pro sebe a budu ráda za každou ušetřenou minutu. Zkoušela jsem se vrátit k běžnému šampónu, ale zjistila jsem, že to, co mi dělá s vlasy (křehké, tenké, druhý den mastné), už nechci snášet. 
Alternativu jsem našla v šamponovém mýdle (mýdle na vlasy?) od mommypotamus.com. Mýdlo se technicky povedlo, což znamená, že vypadá a chutná jako mýdlo... Večer mám v plánu vyzkoušet, jak funguje na vlasy. 

Držte mi palce, dám vám vědět! 

P.S. Zvolila jsem neparfémovanou verzi, v mýdle je pouze kokosový olej, voda a hydroxid. Prostě taková čistá verze - i z toho důvodu, že nevím, jak bude aroma zvládat miminko. Zbylo mi pár volných kousků, které ráda věnuji, ať je nesuším ve skříni. Máte někdo chuť vyzkoušet?


středa 20. dubna 2016

Hnízdění

Tři měsíce tu bylo ticho po pěšině. Upřímně doufám, že se to od teď změní, protože přesně tento čas jsem potřebovala k tomu, abych si ujasnila, o čem tento blog bude. Váhala jsem, jestli mám co nabídnout, jestli moje příspěvky budou ke čtení, jestli chci vůbec psát. Postupně jsem dospěla k tomu, že ano. Že založit blog je jedna z věcí, která mě už dlouho láká a bylo by mi líto, kdybych ji odložila k věcem, které neustále hrnu před sebou "až na ně bude jednou čas". O to víc, když už jsem jednou začala. Tak o čem to tady bude?
V prvním příspěvku jsem psala o tom, že jsem máma jednomu úžasnému klukovi. Ale už jsem nenapsala, že budu brzo mámou na druhou. Říkali, že tentokrát to bude holčička :-)
Uplynulé tři měsíce jsem se nezastavila - dodělávky v práci, plánování rekonstrukce bytu, potom samotná rekonstrukce (kterou zvládl Honza na jedničku), úklid, nástup hnízdění, těhotenské nervy a nálady, změna Vojtíkovy školky... Bylo toho prostě hodně.
Teď už ale můžu říct, že je to za mnou! Konečně mám čas se těšit na miminko, užívat si čekání a dodělávat poslední předporodní přání, která mi krátí volnou chvíli. Už mám naplánováno, jak je s vámi budu sdílet. Moc se na to těším :-)